Investování do fondů v roce 2025: Průvodce pro začátečníky

Investiční fondy představují oblíbený a jednoduchý způsob investování, zejména pro ty, kteří začínají a nechtějí si sami vybírat jednotlivé akcie či jiné nástroje. Rok 2025 přináší v oblasti fondů nové trendy – úrokové sazby se mění, některé sektory se dostávají do popředí zájmu investorů a poplatky za správu klesají díky konkurenci. Tento článek vám vysvětlí, co to jsou investiční fondy, jaké existují typy fondů a jak do nich investovat. Zaměříme se i na aktuální situaci v roce 2025, abyste dokázali zvolit fondy, které odpovídají vašim cílům a současným tržním podmínkám. Cílovou skupinou jsou začátečníci v investování, takže vše popíšeme jasně, prakticky a bez složitého finančního žargonu.

Co jsou investiční fondy?

Investiční fond je způsob kolektivního investování, kdy mnoho jednotlivých investorů vloží své peníze do společného “fondu”, který spravují profesionální manažeři. Ti pak za tyto peníze nakupují různé cenné papíry – typicky akcie, dluhopisy nebo jiné instrumenty – dle zaměření fondu. Každý investor pak vlastní podíl (tzv. podílový list nebo akcii fondu), který představuje poměrnou část celého portfolia fondu.

Hlavní kouzlo fondů spočívá v tom, že i s malou částkou (třeba několik set korun) získáte široce rozložené investiční portfolio. Nemusíte sami vybírat desítky akcií či dluhopisů – fond to udělá za vás. Například akciový fond může nakoupit stovky akcií z různých odvětví po celém světě, dluhopisový fond zase drží množství různých obligací. Každý podílník fondu tak automaticky diverzifikuje riziko na mnoho titulů.

Existují dva základní mechanismy fungování fondů:

• Otevřené podílové fondy: Vydávají a odkupují své podílové listy průběžně. Když chcete investovat, fond vám vydá nové podílové listy za aktuální cenu (tzv. NAV – čistá hodnota aktiv na podíl). Když chcete vystoupit, fond od vás podílové listy odkoupí. Typicky sem patří fondy nabízené bankami a investičními společnostmi.
• Uzavřené fondy a ETF: Tyto fondy mají pevný počet akcií/podílů, se kterými se obchoduje na burze jako s běžnými akciemi. ETF (Exchange Traded Fund) je vlastně fond obchodovaný na burze – kombinuje výhody fondu (diverzifikace) a akcie (snadný nákup/prodej kdykoli během dne). Cena ETF se mění průběžně dle nabídky a poptávky na trhu.

Investiční fond může být zaměřený různě – některé sledují akciový index, jiné investují do dluhopisů, další do nemovitostí, komodit, nebo třeba kopírují specifickou strategii manažera. Pro začínajícího investora jsou fondy ideální způsob, jak nechat peníze pracovat, aniž by musel detailně studovat jednotlivé akciové tituly.

Druhy investičních fondů

Investičních fondů existuje velká škála. Pojďme si přiblížit ty nejčastější typy a jejich charakteristiky:

Podílové fondy (aktivně spravované)

Klasické podílové fondy jsou zpravidla aktivně řízené profesionálním manažerem nebo týmem manažerů. To znamená, že správci fondu vybírají, které akcie nebo dluhopisy koupit a které prodat, s cílem překonat trh nebo dosáhnout určitého investičního cíle. Například akciový podílový fond zaměřený na technologický sektor bude analyzovat firmy jako Apple, Microsoft, Google atd. a snažit se vybrat ty s nejlepší vyhlídkou růstu.

• Podílové fondy mohou být akciové, dluhopisové, smíšené (kombinují obojí), peněžního trhu (investují do velmi bezpečných nástrojů s krátkou splatností) nebo třeba komoditní.
• Výhodou je odborná správa – nemusíte se o nic starat, fond vše obhospodařuje za vás.
• Nevýhodou mohou být vyšší poplatky (manažerský poplatek např. 1–2 % ročně z hodnoty investice) a někdy i vstupní/výstupní poplatky. Tyto náklady ukrajují z výnosu fondu. Přesto dobrý manažer může i po poplatcích dosáhnout solidního zhodnocení.
• U aktivních fondů je také riziko, že manažer se může mýlit – ne každý fond překoná trh. Statistiky ukazují, že většina aktivně spravovaných fondů v dlouhém horizontu nepřekoná index po započtení poplatků. I proto vznikly pasivní fondy…

ETF (indexové fondy, pasivní investování)

ETF (Exchange Traded Funds) jsou pasivní fondy obchodované na burze. Cílem ETF je sledovat určitý index nebo sektor – například existuje ETF kopírující index S&P 500 (500 největších amerických firem), ETF kopírující globální akciový index MSCI World, nebo třeba sektorový ETF zaměřený na čistou energii.

• Pasivní správa znamená, že v ETF není tým drahých analytiků, ale fond jednoduše drží aktiva přesně podle zvoleného indexu. Díky tomu jsou poplatky velmi nízké (často jen 0.05–0.5 % ročně).
• ETF se obchodují na burze jako akcie – můžete je kdykoli během dne koupit nebo prodat za aktuální tržní cenu. Likvidita populárních ETF bývá výborná.
• Diverzifikace: Jediným nákupem ETF si můžete zajistit expozici vůči stovkám či tisícům cenných papírů. Například ETF na MSCI World vám dá podíl ve více než 1 500 firmách z celého světa, což je skvělé pro rozložení rizika.
• Pro začátečníky jsou ETF ideální volba – jak uvádějí odborníci, indexové fondy bývají srdcem moderního portfolia, protože kombinují jednoduchost, nízké náklady a širokou diverzifikaci.

Kromě akciových ETF existují i dluhopisové ETF, komoditní ETF (např. na zlato), případně realitní ETF (investující do akcií realitních společností nebo REIT). V dnešní době lze najít ETF pro téměř jakoukoli myslitelnou oblast trhu.

Další typy fondů

Mimo výše uvedené hlavní kategorie stojí za zmínku i další možnosti kolektivního investování:

• Nemovitostní fondy: Fondy investující do nemovitostí (komerčních budov, logistických areálů, bytových domů atd.). V ČR jsou populární tzv. REITs v zahraničí nebo lokální nemovitostní podílové fondy. Nabízejí relativně stabilní výnos z pronájmů a mírný růst hodnoty nemovitostí. Například výnosy realitních fondů v ČR by v roce 2025 mohly díky růstu cen nemovitostí kolem 2 % ročně a nájmům zůstat stabilní a zajímavé.
• Fondy fondů: Tyto fondy samy investují do jiných investičních fondů. Mohou sloužit k další diverzifikaci nebo k usnadnění volby (např. fond životního cyklu, který postupně s blížícím se cílem přesouvá peníze z akcií do dluhopisů). Poplatkově ale bývají dražší, protože v sobě nesou náklady dvou úrovní fondů.
• Hedgeové fondy a fondy kvalifikovaných investorů: Speciální kategorie fondů pro zkušené nebo bohatší investory. Mohou používat pokročilé strategie (shortování, deriváty, pákový efekt). Tyto fondy nejsou běžně dostupné veřejnosti (často minimální vklad v milionech Kč) a začátečník se s nimi zpravidla nesetká.
• ESG a tematické fondy: Stále populárnější jsou fondy zaměřené na udržitelné investice (ESG) nebo na konkrétní témata (např. fondy zaměřené na AI, čistou energii, rozvíjející se trhy apod.). Tyto fondy mohou být formou podílového fondu i ETF. Nabízejí šanci investovat do trendů, kterým věříte, ale vždy zvažte, zda nejsou úzce zaměřené (tematické fondy bývají méně diverzifikované).

Pro začátek je vhodné držet se jednodušších struktur – většina nováčků bohatě vystačí s kombinací jednoho dvou indexových ETF a případně konzervativního dluhopisového fondu pro vyvážení rizika. Komplikovanější fondy můžete zkoumat časem, až získáte více zkušeností.

Výhody a nevýhody investování do fondů

Investiční fondy nabízejí řadu benefitů, ale mají i svá úskalí. Zde je přehled hlavních výhod a nevýhod:

• ✓ Snadná diverzifikace: Jak již bylo zmíněno, prostřednictvím fondu rozložíte investici do mnoha aktiv. Nemusíte kupovat desítky různých akcií jednotlivě – fond to udělá za vás. To snižuje riziko, že špatný vývoj jednoho titulu zásadně ovlivní výsledek.
• ✓ Profesionální správa (u podílových fondů): O vaše peníze se starají zkušení portfolio manažeři a analytici. Nemusíte sledovat trhy denně; platíte si tým lidí, který to dělá. Pro začátečníka je to úleva, pokud nemá čas ani znalosti k aktivnímu obchodování.
• ✓ Široká nabídka a flexibilita: Fondy existují pro různé potřeby – od super konzervativních (peněžní trh) až po velmi dynamické (akciové emerging markets). Můžete si vybrat fond dle svého rizikového profilu. Navíc otevřené fondy umožňují investovat a vybírat peníze téměř kdykoli (likvidita obvykle do pár dnů). U ETF máte likviditu okamžitou prodejem na burze.
• ✓ Nižší vstupní částky: Do fondů lze často investovat už od pár stovek nebo tisíc korun. Nemusíte mít statisíce, abyste mohli začít budovat portfolio. To je pro začínající investory zásadní – mohou investovat postupně a učit se.
• ✕ Poplatky za správu: Nevýhodou fondů jsou náklady. Aktivně řízené podílové fondy si účtují manažerské poplatky (typicky 1-2 % ročně z investované částky), některé i vstupní/výstupní poplatek (např. 1–3 % z vkladu při nákupu). Tyto poplatky ukrajují z vašeho výnosu – proto je důležité vybírat fondy s rozumnými náklady a sledovat tzv. TER (Total Expense Ratio) fondu. Pasivní ETF mají poplatky výrazně nižší, což je jejich velké plus.
• ✕ Riziko kolísání hodnoty: I fondy podléhají tržním výkyvům. Není zaručeno, že na fondu vyděláte – hodnota podílového listu může klesat, pokud klesá hodnota aktiv uvnitř fondu. Například akciový fond může za rok klidně ztratit 10 % při propadu burzy. U konzervativních fondů je kolísání menší, ale i tak třeba dluhopisový fond může utrpět ztráty při růstu úrokových sazeb (což tlačí ceny dluhopisů dolů).
• ✕ Menší kontrola nad složením: Když investujete do fondu, nemůžete ovlivnit, co přesně manažer kupuje. Musíte mu důvěřovat. U pasivních fondů zase slepě kopírujete index – ten může obsahovat i firmy, které byste si třeba sami nevybrali. Někteří investoři preferují mít plnou kontrolu nad výběrem investic, což fondy neumožňují.
• ✕ Daňová nevýhoda (oproti přímým akciím): V ČR platí daňové osvobození po 3 letech držení cenných papírů. U podílových fondů ale každé odkoupení podílových listů (byť by fond uvnitř držel akcie 3+ roky) znovu startuje časový test. Naopak u přímého držení akcií stačí držet akcii 3 roky a prodej je bez daně. U ETF je situace daňově složitější (ETF domicilované v EU lze osvobodit po 3 letech, u těch mimo EU je to komplikované). Začátečník by si měl tuto problematiku nastudovat nebo konzultovat, aby ho nepřekvapily daňové povinnosti.

V souhrnu lze říci, že fondy jsou skvělý sluha – umožní snadný vstup na trhy a diverzifikaci, ale investor by si měl pohlídat nákladovost fondu a rozumět riziku, které nese. Není pravda, že fondy nemohou prodělat. Mohou – jen ta rizika jsou díky diverzifikaci rozložena.

Jak začít investovat do fondů

Pro začínajícího investora je investování do fondů jednou z nejsnazších cest. Jak tedy konkrétně postupovat, pokud se rozhodnete svěřit úspory do investičního fondu?

1. Stanovte si investiční cíl a horizont: Stejně jako u jakékoli investice si promyslete, čeho chcete dosáhnout. Jde vám o dlouhodobé spoření na důchod (20+ let), střednědobý cíl (např. koupě bydlení za 5–10 let), nebo zhodnocení rezervy na pár let? Délka horizontu a očekávání výnosu/rizika vám napoví, jaký typ fondu zvolit. Na dlouhý horizont se hodí dynamické (akciové) fondy, na krátký spíše konzervativní (dluhopisové či peněžního trhu).
2. Určete si svůj rizikový profil: Zvažte, jaké kolísání hodnoty snesete, aniž byste panikařili. Pokud víte, že při poklesu -10 % byste raději vybrali peníze, volte konzervativnější strategii (více dluhopisů, méně akcií). Pokud vám nevadí propad i -30 % v průběhu let s vidinou vyššího zhodnocení, můžete jít více do akcií. Mnoho bank či investičních platforem nabízí investorský dotazník, který vám vhodný poměr fondů (akciových vs. dluhopisových) doporučí.
3. Vyberte konkrétní fondy nebo strategii: Máte několik možností, kde fondy nakoupit:
   • Banky a investiční společnosti v ČR: Jednoduchá varianta pro začátek – zajděte do banky (ČSOB, KB, ČS, AirBank aj.) a zeptejte se na podílové fondy. Bankéř vám nabídne fondy z vlastní nabídky (často tzv. profilové fondy pro různé rizikové úrovně). Výhodou je pohodlí, nevýhodou mohou být vyšší poplatky a menší výběr.
   • Online investiční platformy / robo-poradci: V posledních letech vznikly platformy jako Portu, Indigo (Patria), Fondee apod., které umožňují investovat do portfolií sestavených z ETF. Vy jako investor si zvolíte rizikovost (např. konzervativní, vyvážený, dynamický) a platforma za vás nakoupí kombinaci fondů. Tyto služby jsou uživatelsky přívětivé a mají nízký minimální vklad (často od 1000 Kč). Poplatek se pohybuje kolem 1 % ročně.
   • Vlastní výběr ETF přes brokera: Pokud si troufáte, můžete si sami u brokera (Degiro, XTB aj.) nakoupit ETF fondy podle svého výběru. Například zvolíte 70 % peněz do globálního akciového ETF a 30 % do dluhopisového ETF. Tato varianta vyžaduje trochu samostudia (jaké ETF zvolit), ale poplatkově je nejlevnější – platíte jen velmi nízké TER ETF fondů a případně pár korun za obchod.
4. Zjistěte si poplatky a podmínky: Než investujete, dobře si prostudujte sazebník poplatků. U podílových fondů se zajímejte o vstupní poplatek (může být 0–3 % z investice, někdy nulový), správcovský poplatek (TER, ročně strháván z majetku fondu) a případně výstupní poplatek (často 0 %, pokud držíte déle než např. 1 rok). U ETF řešíte jen poplatky brokera za obchod a TER fondu. Dále se informujte na likviditu – u otevřených fondů trvá proplacení podílů třeba týden, u ETF máte peníze ihned po prodeji.
5. Začněte investovat pravidelně: Stejně jako u akcií platí, že pravidelnost pomáhá. Doporučený postup je nastavit si trvalý příkaz a posílat každý měsíc určitou částku do vybraného fondu nebo na investiční platformu. Tím si vytvoříte návyk, vyhnete se načasování trhu a využijete průměrování nákupní ceny v čase. Většina fondů umožňuje i velmi malé měsíční vklady (např. od 500 Kč).
6. Sledujte výsledky, ale buďte trpěliví: Kontrolujte jednou za čas, jak si vaše fondy vedou. Ideálně však nehodnoťte úspěch podle pár měsíců. Fondy (hlavně ty akciové) jsou vhodné pro horizonty v řádu let. Krátkodobé propady trhu nejsou důvodem k panice. Naopak, pokud pravidelně investujete, poklesy využíváte k nákupu za nižší ceny. Přehodnocení portfolia dává smysl třeba jednou ročně – zkontrolovat, jestli nastavení stále odpovídá vašim cílům a situaci na trzích.

Tímto způsobem můžete snadno začít – investování do fondů nevyžaduje velké znalosti, spíše disciplínu a dlouhodobý přístup. Pro začátečníka bývá největší výzvou vybrat vhodný fond nebo kombinaci fondů. Nebojte se proto využít poradenství (v bance či od nezávislého poradce), ale vždy si ověřte, že doporučený fond dává smysl a nemá přehnané poplatky.

Na co se zaměřit v roce 2025

Každý rok přináší jiné investiční podmínky. Co by měli investoři do fondů brát v potaz v roce 2025?

• Úrokové sazby a dluhopisové fondy: Během roku 2024 začaly centrální banky (včetně ČNB) snižovat extrémně vysoké úrokové sazby – u nás repo sazba klesla ze 7 % na 4 %. V roce 2025 se očekává stabilizace sazeb zhruba na úrovni kolem 3–4 %. To znamená, že výnosy dluhopisových fondů už nebudou tak výjimečné jako v době zvyšování sazeb. Po odeznění poklesu cen dluhopisů se dá spíše čekat standardní zhodnocení okolo 3–5 % ročně podle rizikovosti portfolia Stále platí, že dluhopisové (zejména státní) fondy nyní nabízejí solidní úrok ~4 % p.a., což je výše srovnatelná s inflací. Pro konzervativní investory je to dobrá zpráva – fondy krátkodobých státních dluhopisů nebo fondy peněžního trhu mají výnos blízko úrovně spořicích účtů, ale s relativně nízkým rizikem.
• Akciové fondy a ekonomický výhled: Akciovým trhům se v roce 2024 celkově dařilo a do 2025 vstoupily s opatrným optimismem. Analytici velkých bank očekávají v roce 2025 spíše jednociferný růst akciových indexů. To znamená, že akciové fondy by mohly vydělat, ale možná méně než v předchozích letech boomu. Stále jsme však v prostředí, kde ekonomiky rostou (byť pomaleji) a firmy mají zisky. Pro dlouhodobého investora dává smysl pokračovat v pravidelných vkladech do akciových fondů, i kdyby v krátkém horizontu výnosy kolísaly. Důležité je, že například americké akcie nyní nesou na dividendách kolem 1–2 %, zatímco bezpečné dluhopisy vynášejí více – to je nezvyklá situace, která může vést k větší oblibě dividendových akciových fondů (investoři budou hledat výnos).
• Rebalancování portfolií: Po růstu akcií v posledních letech možná zjistíte, že váš portfolio mix (poměr akcií a dluhopisů) se vychýlil. Například původně zamýšlených 60 % akcií / 40 % dluhopisů se vlivem růstu akcií mohlo stát 70/30. V roce 2025 může být vhodné provést rebalancování – prodat část akciových fondů a přesunout zisky do konzervativnější složky, aby se držel plánovaný rizikový profil. Rebalancování udržuje riziko pod kontrolou a realizuje průběžně zisky.
• Měnové zajištění: Pokud investujete do zahraničních fondů (typicky globální akciové fondy denominované v USD nebo EUR), zvažte otázku měnového zajištění. V roce 2025 je kurz koruny vůči euru i dolaru relativně silný, ale mění se dle ekonomických podmínek. Některé fondy nabízí zajištěné varianty do CZK (omezují vliv kolísání cizích měn), avšak za cenu mírně vyšších poplatků. Pro dlouhodobé investice není měnové zajištění nezbytné, ale u střednědobých cílů může pomoci snížit volatilitu způsobenou pohybem měn.
• Trendy: ESG, technologie, nemovitosti: Co se týče tematických trendů, v roce 2025 pokračuje zájem o technologický sektor, umělou inteligenci a udržitelné investice (ESG). Objevují se nové fondy zaměřené třeba na čistou energii, automatizaci nebo vodíkové technologie. Tyto tematické fondy mohou okořenit vaše portfolio, ale měly by tvořit spíše menší část (jsou volatilnější). Naopak nemovitostní fondy v ČR nadále těží ze stability realitního trhu a nabízí výnosy kolem 4–5 % ročně (kombinace růstu hodnoty a nájmů). V prostředí klesající inflace a stabilních sazeb by nemovitostní fondy měly zůstat spolehlivou složkou portfolia pro konzervativnější investory.

Celkově je rok 2025 obdobím, kdy není vyloženě špatné ani dobré “vsadit” na žádnou běžnou třídu aktiv. Vyplatí se držet osvědčených principů: diverzifikovat, hlídat si poplatky a pravidelně investovat. Výnosy možná nebudou tak zářné jako v nejlepších letech, ale důležité je překonat inflaci a budovat majetek v souladu se svými cíli.

Užitečné rady na závěr

Na konci tohoto průvodce shrňme několik rad, které vám pomohou úspěšně investovat do fondů a vyhnout se začátečnickým chybám:

• Nepřerušujte strategii při poklesech: Pokud přijde na trhy korekce a hodnoty vašich fondů klesnou, nepanikařte. Je lákavé při propadu prodat, ale tím jen zrealizujete ztrátu. Historie ukazuje, že trhy se po čase zotaví. Kdo pokračuje v pravidelných investicích i během poklesu, ten nakupuje podíly levněji a následné oživení trhu mu vše vynahradí.
• Porovnávejte fondy s benchmarkem: U aktivně spravovaných fondů sledujte, jak si vedou oproti indexu. Pokud například akciový fond většinu času zaostává za jednoduchým indexovým ETF, zvážte, zda má smysl platit vyšší poplatky. Někdy je lepší přejít do levnějšího indexového fondu.
• Pozor na likviditu a plánování: Podílové fondy nejsou spořicí účet – výběr peněz trvá (počítejte klidně týden). Plánujte proto dopředu, kdy budete peníze potřebovat. A rozhodně do fondů neukládejte rezervu na nenadálé výdaje (tu držte v hotovosti či na spořicím účtu). Investujte jen peníze, které můžete nechat ve fondech pracovat dlouhodobě.
• Reinvestujte výnosy: U dividendových nebo výnosových fondů se rozhodně vyplatí reinvestovat obdržené výnosy. Mnoho fondů to dělá automaticky (výnos z nájmu či dividendy se promítne do hodnoty podílu). Pokud máte výplatní fond (vyplácí např. dividendy na účet), zvažte jejich opětovné investování. Efekt složeného úročení (úroky z úroků) výrazně zvyšuje výsledné zhodnocení v čase.
• Držte se plánu a nenechte se rozptylovat: Jakmile si zvolíte strategii (např. 80 % do globálního akciového ETF, 20 % do dluhopisového fondu) a ta odpovídá vašim cílům, neměňte ji ukvapeně při každé novince. Média budou vždy přinášet zprávy o krizích, bublinách, příležitostech… Úspěšní investoři však vědí, že klíčové je vytrvat. Pokud přece jen chcete zkusit něco nového (např. přidat tematický fond), udělejte to v malém rozsahu a spíše pro zpestření, ne že zcela překopete strategii kvůli jedné zprávě.

Investování do fondů je skvělý způsob, jak nechat peníze vydělávat s minimem starostí. Začátečníkům poskytuje bezpečný rozjezd – nemusíte být expertem na burzu, abyste mohli profitovat z růstu ekonomik. Držte se zásad pravidelnosti, diverzifikace a trpělivosti, a v roce 2025 i letech následujících máte dobrou šanci, že vaše fondové portfolio poroste a pomůže vám dosáhnout finančních cílů.